Epilepsie

Jak se epilepsie projevuje?

Epileptické záchvaty mohou mít velmi rozmanitý klinický obraz v závislosti na tom, kterou část mozkové kůry patologické výboje postihují. Pokud epileptický záchvat postihne jen část mozkové kůry, pak se většinou neprojevuje poruchou vědomí. V takovém případě se mohou vyskytnout hybné projevy (např. záškuby končetiny), zrakové (např. zrakové halucinace), sluchové (např. sluchové halucinace) nebo psychické projevy, aniž by při nich pacient ztrácel vědomí. Takový typ záchvatu nazýváme záchvatem parciálním s elementární symptomatologií. Začíná-li epileptický záchvat v oblastech, které mají četné spoje s určitými podkorovými strukturami, pak se záchvat projeví „zákalem vědomí“, zahleděním a neúčelnými pohyby končetin, které nazýváme pohybovými automatismy. Nemocný různě manipuluje s předměty, poposedá, odchází, často pomlaskává, polyká apod. Tento typ záchvatu nazýváme „záchvat psychomotorický“, nebo nověji parciální záchvat s komplexní symptomatologií. Pokud se epileptická aktivita rozšíří na většinu mozku anebo již od počátku postihuje rozsáhlé mozkové oblasti, pak se epileptický záchvat projevuje zpravidla poruchou vědomí. Velké tzv. generalizované epileptické záchvaty (dříve grand mal – GM) se často projevují náhlou ztrátou vědomí, pádem na zem a generalizovanými tonicko-klonickými křečemi. Dalším typem jsou tzv. záchvaty myoklonické s prudkými nepravidelnými záškuby těla, někdy jen horních končetin. Často nemocní „odhodí“ držený předmět, někdy dochází také k podklesnutí dolních končetin s pádem nemocného na zem.

Podle příčiny rozlišujeme epilepsie a epileptické syndromy na symptomatické a idiopatické.

Pojem symptomatický znamená, že epilepsie nebo syndrom má přesně definovanou, známou příčinu. Tou může být např. úrazové poškození mozku, nádor mozku, cévní mozková příhoda, neuroinfekce, vývojové poškození mozku a jiné.

Pojem idiopatický vyjadřuje, že příčina epilepsie nebo syndromu není známá, a je pravděpodobný dědičný původ onemocnění.