Život s epilepsií s sebou v závislosti na tíži onemocnění nese řadu omezení - nutnost dlouhodobého užívání léků, dodržování pravidelného spánkového režimu, zákaz pití alkoholu, někteří lidé nesmí řídit automobil, mnoho pacientů má i jiná doprovodná onemocnění (v takovém případě bývá rozsah omezení větší).
V oblasti pracovní mezi základní omezení pro lidi s epilepsií patří - nemožnost výkonu práce:
* Zábrana pádu z výšky nebo do hloubky je obecně nutná na všech pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m (výkopy, schodiště, plošiny apod.) - § 3 odst. 1 b) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Protože záchvaty jsou mnohdy vyprovokovány porušením spánkového režimu (např. ponocováním), zákaz se zpravidla vztahuje také na třísměnný provoz (práce v nočním provozu). Průběh nemoci je individuální a záchvaty mohou mít různou podobu, proto jsou další případná omezení (např. nevhodnost blikajícího světla ze zářivek nebo starších typů počítačových monitorů u fotosenzitivních epilepsií) u každého jiná - o těch by Vás měl nejlépe informovat Váš ošetřující neurolog.
Mezi protektivní faktory, které mohou výrazně snížit potřebu bezpečnostních opatření, patří výskyt předzvěsti/aury před záchvatem, vazba záchvatů na spánkový rytmus a předvídatelné spouštěče záchvatu, kterým je pacient schopen se vyhnout.
Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance. Potřebuje však znát pracovní omezení, jež by mohla mít vliv na výkon zaměstnání, které má zaměstnanec vykonávat. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv forma diskriminace, např. z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd. (odst. 2 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Za diskriminaci se však nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd., pokud představuje rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Taková výjimka musí být ovšem oprávněná a požadavek přiměřený (odst. 3 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).
Výkon zaměstnání je možný i u osob s omezenou schopností vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Pro účely dalšího pracovního uplatnění a v souvislosti s řízením o přiznání částečného invalidního důchodu vydává posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) tzv. pracovní rekomandaci. Pracovní rekomandace znamená obecná doporučení nevhodných prací nebo pracovních kritérií (okruh zdravotně nevhodných prací, které by mohly vést k poškození zdraví vlivem práce). Obsahuje datum vypracování posudku, k němuž se vztahuje, den vydání a dobu platnosti posudku. Posudkový lékař se nevyjadřuje ke konkrétní práci. V případě plného invalidního důchodu se pracovní rekomandace nevystavuje.
Jestliže jste evidováni na ÚP nebo se ucházíte o zaměstnání a zároveň pobíráte částečný invalidní důchod, zprostředkovatelka práce po Vás bude pracovní rekomandaci vyžadovat! Stejně tak i lékař zdravotní preventivní péče, který posuzuje vhodnost pracovního zařazení.
Postavení pracovní rekomandace je dlouhodobě nejisté (resp. existují snahy rekomandaci jako součást posouzení invalidity již nevydávat), v budoucnu se pravděpodobně změní/zruší.
« zpět na ukázky z průvodce problematikou