Mnoho uchazečů o zaměstnání bývá hned při prvním jednání s potenciálním zaměstnavatelem odmítnuto poté, co řeknou, že trpí epilepsií. Kdy je nutné, abyste zaměstnavatele informovali o Vašich omezeních v důsledku epilepsie? Je nutné sdělovat diagnózu?
Na tyto otázky nelze jednoznačně odpovědět. Povinnost informovat o své nemoci nikde uzákoněna není. Je tedy na Vás a na Vašem zvážení, zda svému potenciálnímu zaměstnavateli o epilepsii řeknete či nikoliv. Pokud se rozhodnete „jít s pravdou ven“, tak bychom doporučovali učinit tak raději až při podpisu smlouvy či možná spíše až s koncem zkušební doby. Pravdou však je, že okolí (v zaměstnání) může být záchvatem u člověka, o kterém nevěděli, že má epilepsii, překvapeno nebo dokonce zděšeno. Nehledě na možnost vzniku dojmu, že jste s nimi nejednal/a na rovinu a tudíž můžete přijít i o jejich důvěru. Pokud tedy i při zavedené léčbě míváte v průběhu dne záchvaty, není vhodné, abyste tuto skutečnost před svými spolupracovníky dlouhodobě tajil/a. Strach z vypuknutí záchvatu v práci Vás může také stresovat. Postačí, když to sdělíte svým nejbližším spolupracovníkům, popř. i přímému nadřízenému. Informujte je o tom, jak často záchvaty míváte, jak obvykle vypadají a jak Vám mohou při nich pomoci.
Pokuste se, prosím, zařadit do jedné z uvedených kategorií:
Epilepsie nemá na výkon Vaší práce žádný vliv, při případném záchvatu nemůžete ohrozit sám sebe ani nikoho jiného
Pokud Vaše nemoc nemá na výkon práce, o kterou se ucházíte, vliv, nemusíte zaměstnavatele informovat vůbec. Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance (podrobněji viz kapitola 1.2). Jste-li dotázán/a na Váš zdravotní stav, vhodnou odpovědí je: „Nemám žádné zdravotní problémy, které by mi bránily vykonávat tuto práci.“
Např.: míváte velké záchvaty cca 1× za 2 měsíce a ucházíte se o místo telefonního operátora/ky.
Epilepsie může ovlivnit výkon Vaší práce, při případném záchvatu může dojít jak k Vašemu ohrožení, tak k ohrožení jiné osoby
Za daných skutečností byste měl/a zaměstnavateli sdělit, co se může stát. Kdy je na to nejvhodnější doba? Takovou informaci byste neměl/a sdělovat po telefonu. Nejvhodnější je osobní setkání, volte spíše druhou polovinu rozhovoru (pokud se Vás na to zaměstnavatel nezeptá dříve). Důvodem je především to, že v první části se můžete náležitě věnovat svým přednostem a udělat tak dobrý dojem (první chvíle jsou většinou rozhodující).
Např.: Míváte záchvaty (ať už absence, psychomotorické záchvaty či velké záchvaty) a ucházíte se o místo cukráře/ky. Zde je předpoklad, že budete pracovat i se stroji (šlehače apod.).
Jste uznán/a za osobu se zdravotním postižením
Pokud jste uznán/a za částečně či plně invalidní, není na místě tuto skutečnost při osobním pohovoru se zaměstnavatelem či vyplňování dotazníku tajit (v životopisu se informace neuvádí). Jestliže Vás zaměstná, bude to pro něj znamenat výhodu - může čerpat různé příspěvky (viz kapitola 4). I tuto informaci (pokud se nejedná přímo o místo pro OZP) je vhodnější zmínit až při ústním jednání (viz výše).
Jak o nemoci mluvit?
Nehovořte o nemoci samotné, ale o jejích důsledcích. Pokud zaměstnavateli řeknete, že máte epilepsii, nejspíše si představí, že míváte velké záchvaty (spousta laiků neví, že existují i jiné typy záchvatů). Je proto dobré říci, jak se Vaše záchvaty projevují, jak je máte často a jaký mohou mít vliv na výkon Vaší práce. Pokud se o svých omezeních stydíte hovořit, vyvádí Vás to z klidu, nacvičte si vše dopředu formou scénky. Když ukážete zaměstnavateli, že jste se svým handicapem vyrovnán/a, nebude mít takové obavy Vás přijmout.
Pokud by Vás chtěl zaměstnavatel kvůli epilepsii propustit, nemůže tak učinit, pokud nemá potvrzení od lékaře, že svou práci nemůžete vykonávat. Nenechte se zatlačit do podepsání dohody o ukončení pracovního poměru, trvejte na tom, ať Vám výpověď dá zaměstnavatel sám. Nejde-li podle lékařského posudku dlouhodobě o pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci, nesplnění požadavků pro správný výkon práce (neuspokojivé pracovní výsledky) a o porušování povinností vztahujících se k vykonávané práci, budete mít alespoň nárok na odstupné.
Kde hledat další pomoc?
Seznam agentur práce, které mají oprávnění zprostředkovat práci:
http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace
Katalog organizací zaměstnávajících převážně osoby se zdravotním postižením:
http://portal.mpsv.cz/sz/download
http://www.praceprozp.cz/hledani-prace/odkazy-chranene-dilny.html
K nalezení práce mohou přispět i tzv. Agentury podporovaného zaměstnávání (APZ) případně centra pro podporu zaměstnávání, které poskytují podporu lidem se ztíženým přístupem na otevřený trh práce. Pomáhají s vyhledáváním vhodných pracovních míst a podporují vstup a udržení na trhu práce osobám se zdravotním postižením. Lidé, kteří služeb agentury či centra využívají, jsou podporováni v aktivitách při hledání vhodného pracovního místa. V některých případech je poskytována podpora i po určitou dobu přímo v pracovním procesu (jedná se o tzv. pracovní asistenci). Seznam naleznete na níže uvedených odkazech:
http://poradna.centrumlada.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600183&id=1005&p1=1004
http://www.unie-pz.cz/index.php/pz
« zpět na ukázky z průvodce problematikou