Jak to funguje ketoterapie (KT)?
Všechny dietní režimy jsou založeny na přísné redukci sacharidů a vysokém zastoupení tuků ve stravě vedoucí v organismu v nadprodukci ketolátek (= ketogenezi), která je základním předpokladem protizáchvatového účinku. Efektivita na generalizované i fokální záchvaty byla prokázána v nespočtu studií a v posledních letech se zjistilo, že ketoterapie má vysoce nadprůměrné výsledky u diagnóz jako například epilepsie s myoklonicko-atonickými záchvaty či epileptickými spasmy, GLUT-1-deficience, Angelmanův syndrom nebo super-refrakterní status epilepticus.
Pro koho je ketoterapie vhodná?
Efektivita KT byla prokázána na generalizované i fokální záchvaty, a to u všech věkových kategorií. Po vyloučení absolutních a posouzení relativních kontraindikací může tak být indikována prakticky u jakéhokoliv pacienta s farmakorezistentní epilepsií. U některých onemocnění a dětských epileptických syndromů s velmi dobrou odpovědí na KT, není již ani naplnění kritérií farmakorezistence podmínkou. KT tedy není léčbou poslední volby, naopak, dřívějších indikací přibývá.
Jak je účinná?
V souhrnu platí, že procento respondérů je s Modifikovanou Atkinsovou dietou (MAD) a klasickou ketogenní dietou (cKD) srovnatelné, šance na dosažení bezzáchvatovosti je však u MAD podstatně nižší. MAD proto považujeme za sice účinnou, ale spíše paliativní terapii, u dětských pacientů s předpokladem významného benefitu stále preferujeme cKD. U dospělých pacientů pozorujeme zásadní problém s KT především v nízké dlouhodobé adherenci k této léčbě (a to i v případě MAD). Současně u nich (na rozdíl od dětí), klinický efekt nemusí přetrvávat i po ukončení KT.