Ketogenní dieta

Ketoterapie je uznávanou epileptologickou metodou, která pomocí přísné úpravy stravovacích návyků pacienta pomáhá k redukci záchvatů u některých typů epilepsií. Základem takovéto stravy je nízký obsah sacharidů (např. cukru, těstovin a chleba) a vysoký obsah tuků (např. másla, olejů, slaniny a avokáda).

Ketogenní dieta je uznávanou a standardní nefarmakologickou léčbou farmakorezistentních epilepsií a epileptických encefalopatií s více než stoletou tradicí. Své místo má především v dětské, ale okrajově i adolescentní a dospělé epileptologii, kde se s výhodou uplatňují i benevolentnější úpravy přísné ketogenní diety, souhrnně označované pojmem ketoterapie.        

Ketoterapie představuje moderní a účinnou terapii, ovšem stále rezervovanou pro poměrně úzký, pečlivě selektovaný okruh pacientů. I z tohoto důvodu spadá do kompetencí specializovaných epileptologických center.          

Jak to funguje ketoterapie (KT)?

Všechny dietní režimy jsou založeny na přísné redukci sacharidů a vysokém zastoupení tuků ve stravě vedoucí v organismu v nadprodukci ketolátek (= ketogenezi), která je základním předpokladem protizáchvatového účinku. Efektivita na generalizované i fokální záchvaty byla prokázána v nespočtu studií a v posledních letech se zjistilo, že ketoterapie má vysoce nadprůměrné výsledky u diagnóz jako například epilepsie s myoklonicko-atonickými záchvaty či epileptickými spasmy, GLUT-1-deficience, Angelmanův syndrom nebo super-refrakterní status epilepticus.  

Pro koho je ketoterapie vhodná?

Efektivita KT byla prokázána na generalizované i fokální záchvaty, a to u všech věkových kategorií. Po vyloučení absolutních a posouzení relativních kontraindikací může tak být indikována prakticky u jakéhokoliv pacienta s farmakorezistentní epilepsií. U některých onemocnění a dětských epileptických syndromů s velmi dobrou odpovědí na KT, není již ani naplnění kritérií farmakorezistence podmínkou. KT tedy není léčbou poslední volby, naopak, dřívějších indikací přibývá. 

Jak je účinná?

V souhrnu platí, že procento respondérů je s Modifikovanou Atkinsovou dietou (MAD) a klasickou ketogenní dietou (cKD) srovnatelné, šance na dosažení bezzáchvatovosti je však u MAD podstatně nižší. MAD proto považujeme za sice účinnou, ale spíše paliativní terapii, u dětských pacientů s předpokladem významného benefitu stále preferujeme cKD. U dospělých pacientů pozorujeme zásadní problém s KT především v nízké dlouhodobé adherenci k této léčbě (a to i v případě MAD).  Současně u nich (na rozdíl od dětí), klinický efekt nemusí přetrvávat i po ukončení KT.  

Typy diet

Klasická ketogenní dieta (cKD)

Klasická ketogenní dieta (cKD) je nejdéle a nejčastěji používaným typem KT u dětí, u dospělých je její využití limitované. Představuje nejpřísnější dietní režim, s nejvyššími nároky na compliance, ovšem také s nejvyšším ketogenním potenciálem. Složení stravy je individuálně propočítáváno a příprava jídel vyžaduje extrémní přesnost v odvažování všech surovin.

Většina tuku v této dietě pochází ze smetany, másla, oleje a dalších přirozeně tučných potravin.

Iniciace cKD je možná dvěma způsoby – úvodním 12-48 hodinovým hladověním („fasting protokol“) nebo postupně („non-fasting protokol“). 

Až v 75% dojde k nástupu efektu již po 14 dnech léčby, reálně však hodnocení efektivity cKD provádíme po 3-6 měsících. V případě zřejmého benefitu pokračujeme v dietě po dobu dvou let a následně ji pozvolna ukončujeme, popř. převádíme na mírnější dietní režim. Přibližně 2/3 dětí, které dosáhnou 100% klinické remise, zůstává bez záchvatů i po návratu k racionální stravě, někteří pacienti jsou však na cKD „závislí“ a setrvávají na ni i několik let.

Modifikovaná Atkinsova dieta (MAD)

Modifikovaná Atkinsova dieta (MAD) je benevolentnějším typem KT. V léčbě epilepsie se používá od roku 2003.  Jídelníčky jsou chutnější a celý management jednodušší (edukace pacientů i iniciace léčby se prakticky vždy provádí ambulantně). Je užívána v dětské, ale i adolescentní a dospělé epileptologii, kde přísnější režimy nelze reálně použít. 

Na rozdíl od klasické ketogenní diety, která výrazně omezuje příjem všech makronutrientů, tato varianta nabízí větší flexibilitu v oblasti příjmu tekutin, kalorií a bílkovin. Pacienti si tak vlastně „hlídají“ pouze denní příjem sacharidů.

Dieta s nízkým glykemickým indexem (LGIT)

Dieta s nízkým glykemickým indexem (LGIT) je v mnoha ohledech podobná MAD, liší se hlavně výběrem sacharidových potravin. Čistý příjem sacharidů činí 40-60 g/den. LGIT dieta preferuje potraviny s nízkým glykemickým indexem. To znamená, že ke konzumaci volíme celozrnné pečivo, ovoce a zeleninu. Díky tomu se vyhneme prudkým výkyvům hladiny cukru v krvi.