Každý překonaný záchvat nemusí být hned znamenat epilepsii. V případě, že záchvat vznikne v přímé časové souvislosti s akutním inzultem CNS, jedná se o akutní symptomatický záchvat. Akutní symptomatické záchvaty nemají tendenci se opakovat po odeznění/odstranění vyvolávající příčiny.
Akutní symptomatické záchvaty jsou poměrné časté, představují 40 % všech první záchvatů. Pokud je základní onemocnění (např. CMP) komplikováno rozvojem akutních symptomatických záchvatů, znamená to pro pacienta horší prognózu.
Akutní symptomatické záchvaty se mohou vyskytnou v jakémkoliv věku, obdobně jako epilepsie.
U malých dětí se nejčastěji setkáváme s ASZ na podkladě infekcí CNS či traumat. U dospělých kolem 40 let věku dominují stavy z odnětí i alkoholu či jiných návykových látek, u seniorů zase metabolické příčiny.
Tyto 4 základní etiologie – cerebrovaskulární příčiny, traumata a infekce CNS a odnětí – představují příčinu cca 60 % ASZ záchvatů. Další časté příčiny jsou metabolické (10 %) a toxické (6 %).
Riziko rozvoje epilepsie po akutních symptomatických záchvatech je cca 20 %. Nicméně výrazně závisí na původe ASZ. Největší riziko rozvoje epilepsie je v případě cévních mozkových příhod (30 %).
ASZ na podkladě užívání návykových látek
V České republice se nejčastěji setkáváme s ASZ, které vznikají v důsledku škodlivého užívání alkoholu. Až 1/3 hospitalizací pro epileptické záchvaty je podmíněna ASZ vznikajícími v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. U osob závislých se typicky ASZ nejčastěji vyskytují při 24 až 48hodinovém odnětí alkoholu, ASZ v těchto případech často doprovází i jiné abstinenční příznaky (třes, pocení tachykardie, rozvoj deliria).
S ASZ se setkáváme rovněž při vysokých hladinách alkoholu v souvislosti s intoxikací.
Je však vhodné zdůraznit, že až u 50 % záchvatů původně připisovaných alkoholu, byla zjištěna jiná příčina.
V současné době se, zvláště u dětí nebo mladých dospělých, setkáváme s ASZ souvisejícími s abúzem kratomu.
Akutní symptomatický záchvat a řízení motorového vozidla
Pravidla pro zdravotní omezení při řízení motorových vozidel se řídí Vyhláškou č. 277/2004 Sb. Výskyt ASZ pacienta v řízení motorových vozidel neomezuje ani pro řidičské průkazy A, B pro osobní potřebu, ani pro řidičské průkazy A, B „pro výkon zaměstnání“ a všechny ostatní skupiny, pokud je jeho opakování pří řízení nepravděpodobné. Pro výkon zaměstnání nesmí být roční riziko opakování vyšší než 2 %.
Je nutné zohlednit rovněž základní onemocnění, které podmiňuje vznik ASZ. Např. pacient s ASZ na podkladě nekompenzované cukrovky není sice omezen z neurologického hlediska, ale může mu být odebrán řidičský průkaz na základě stanovení diabetologem.