Volba studijního/učebního oboru

Je zřejmé, že už samotná profesní orientace (celoživotní proces ve smyslu všech rozhodování od prvotního výběru středního vzdělání až po výběr jakéhokoliv zaměstnání či povolání vkterémkoliv věku) zásadním způsobem ovlivňuje celý lidský život a u většiny lidí i kvalitu jejich práce. Jednou z možností, jak nejlépe zmírnit dopady nutnosti změnit studijní či učební obor a usnadnit volbu nového, je pěstování pestrých zájmů a koníčků.
V otázce volby pracovního oboru bychom se v první řadě měli zajímat o osobnostní předpoklady, nadání, zájmy, schopnosti, dovednosti, intelekt (tyto jsou pro volbu povolání určující) a teprve v řadě druhé je vhodné výsledky této úvahy skloubit se závažností onemocnění. Je tedy velmi důležité zvolit takovou kvalifikaci, která bude v souladu s obojím. Nakolik bude pracovní život ovlivňovat epilepsie sama o sobě je dáno také prognózou a spoluprací pacienta při léčbě.

V resortu školství mají doposud nezastupitelnou úlohu při volbě povolání pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogická centra (SPC) a výchovní poradci. Na některých školách je tato oblast v kompetenci školního psychologa. Velkou pomoc a podporu při volbě povolání nabízí poradenské útvary úřadů práce, resp. jejich informační a poradenská střediska pro volbu povolání (IPS).
IPS poskytují informace o možnostech a podmínkách studia na různých typech škol (střední, vyšší odborné a vysoké školy, studijní a učební obory v regionu i v celé ČR, obsahová náplň oborů), dále rady a účinnou pomoc při zvažování výběru povolání, a to s ohledem na budoucí uplatnění na trhu práce.

K dispozici jsou:
· atlas školství ČR
· celostátní přehled povolání
· karty povolání (včetně výčtu činností, používaných prostředků a popisu pracovního prostředí)
· informační letáky o jednotlivých povoláních a jednotlivých školách
· krátké informativní videofilmy o náplni pracovní činnosti jednotlivých profesí
· počítačový program pro samoobslužné testování profesních zájmů ve vazbě na povolání a příslušné vzdělání

V rámci poradenství je na úřadech práce (ÚP) navíc poskytována:
· bilanční diagnostika = poradenský proces, který  s využitím komplexních metod (testy, dotazníky) směřuje k optimálnímu využití aktuálního potenciálu člověka pro jeho další uplatnění v profesním životě
Hlavním cílem poradenství pro volbu povolání je tedy pomoc při konkrétním rozhodování – zorientovat se v situaci (oblastech trhu práce), uvědomit si vlastní možnosti, zvážit další vzdělávání.

Omezení pramenící z diagnózy epilepsie

V oblasti pracovní mezi základní omezení pro lidi s epilepsií patří – nemožnost výkonu práce:

• ve výškách *
• u zdrojů sálavého tepla, vysokého napětí
• u otevřeného ohně
• u otevřených (případně nekrytých) rotačních strojů, vrtaček, běžících pásů
  * Zábrana pádu z výšky nebo do hloubky je obecně nutná na všech pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m (výkopy, schodiště, plošiny apod.) – § 3 odst. 1 b) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Protože záchvaty jsou mnohdy vyprovokovány porušením spánkového režimu (např. ponocováním), zákaz se zpravidla vztahuje také na třísměnný provoz (práce v nočním provozu). Průběh nemoci je individuální a záchvaty mohou mít různou podobu, proto jsou další případná omezení (např. nevhodnost blikajícího světla ze zářivek nebo starších typů počítačových monitorů u fotosenzitivních epilepsií) u každého jiná – o těch by Vás měl nejlépe informovat Váš ošetřující neurolog.

Mezi protektivní faktory, které mohou výrazně snížit potřebu bezpečnostních opatření, patří výskyt předzvěsti/aury před záchvatem, vazba záchvatů na spánkový rytmus a předvídatelné spouštěče záchvatu, kterým je pacient schopen se vyhnout.

Jaké jsou práva a povinnosti epileptika v oblasti zaměstnání

Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance. Potřebuje však znát pracovní omezení, jež by mohla mít vliv na výkon zaměstnání, které má zaměstnanec vykonávat. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv forma diskriminace, např. z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd. (odst. 2 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Za diskriminaci se však nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd., pokud představuje rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Taková výjimka musí být ovšem oprávněná a požadavek přiměřený (odst. 3 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

Výkon zaměstnání je možný i u osob s omezenou schopností vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Pro účely dalšího pracovního uplatnění a v souvislosti s řízením o přiznání částečného invalidního důchodu vydává posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) tzv. pracovní rekomandaci. Pracovní rekomandace znamená obecná doporučení nevhodných prací nebo pracovních kritérií (okruh zdravotně nevhodných prací, které by mohly vést k poškození zdraví vlivem práce). Obsahuje datum vypracování posudku, k němuž se vztahuje, den vydání a dobu platnosti posudku. Posudkový lékař se nevyjadřuje ke konkrétní práci. V případě plného invalidního důchodu se pracovní rekomandace nevystavuje.

Jestliže jste evidováni na ÚP nebo se ucházíte o zaměstnání a zároveň pobíráte částečný invalidní důchod, zprostředkovatelka práce po Vás bude pracovní rekomandaci vyžadovat! Stejně tak i lékař zdravotní preventivní péče, který posuzuje vhodnost pracovního zařazení.

Postavení pracovní rekomandace je dlouhodobě nejisté (resp. existují snahy rekomandaci jako součást posouzení invalidity již nevydávat), v budoucnu se pravděpodobně změní/zruší.

Jak hovořit o svém onemocnění a kdy?

Mnoho uchazečů o zaměstnání bývá hned při prvním jednání s potenciálním zaměstnavatelem odmítnuto poté, co řeknou, že trpí epilepsií. Kdy je nutné, abyste zaměstnavatele informovali o Vašich omezeních v důsledku epilepsie? Je nutné sdělovat diagnózu?

Na tyto otázky nelze jednoznačně odpovědět. Povinnost informovat o své nemoci nikde uzákoněna není. Je tedy na Vás a na Vašem zvážení, zda svému potenciálnímu zaměstnavateli o epilepsii řeknete či nikoliv. Pokud se rozhodnete „jít s pravdou ven“, tak bychom doporučovali učinit tak raději až při podpisu smlouvy či možná spíše až s koncem zkušební doby. Pravdou však je, že okolí (v zaměstnání) může být záchvatem u člověka, o kterém nevěděli, že má epilepsii, překvapeno nebo dokonce zděšeno. Nehledě na možnost vzniku dojmu, že jste s nimi nejednal/a na rovinu a tudíž můžete přijít i o jejich důvěru. Pokud tedy i při zavedené léčbě míváte v průběhu dne záchvaty, není vhodné, abyste tuto skutečnost před svými spolupracovníky dlouhodobě tajil/a. Strach z vypuknutí záchvatu v práci Vás může také stresovat. Postačí, když to sdělíte svým nejbližším spolupracovníkům, popř. i přímému nadřízenému. Informujte je o tom, jak často záchvaty míváte, jak obvykle vypadají a jak Vám mohou při nich pomoci.

Pokuste se, prosím, zařadit do jedné z uvedených kategorií:

• Epilepsie nemá na výkon Vaší práce žádný vliv, při případném záchvatu nemůžete ohrozit sám sebe ani nikoho jiného
  Pokud Vaše nemoc nemá na výkon práce, o kterou se ucházíte, vliv, nemusíte zaměstnavatele informovat vůbec. Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance (podrobněji viz kapitola 1.2). Jste-li dotázán/a na Váš zdravotní stav, vhodnou odpovědí je: „Nemám žádné zdravotní problémy, které by mi bránily vykonávat tuto práci.“
  Např.: míváte velké záchvaty cca 1× za 2 měsíce a ucházíte se o místo telefonního operátora/ky.
• Epilepsie může ovlivnit výkon Vaší práce, při případném záchvatu může dojít jak k Vašemu ohrožení, tak k ohrožení jiné osoby
  Za daných skutečností byste měl/a zaměstnavateli sdělit, co se může stát. Kdy je na to nejvhodnější doba? Takovou informaci byste neměl/a sdělovat po telefonu. Nejvhodnější je osobní setkání, volte spíše druhou polovinu rozhovoru (pokud se Vás na to zaměstnavatel nezeptá dříve). Důvodem je především to, že v první části se můžete náležitě věnovat svým přednostem a udělat tak dobrý dojem (první chvíle jsou většinou rozhodující).
  Např.: Míváte záchvaty (ať už absence, psychomotorické záchvaty či velké záchvaty) a ucházíte se o místo cukráře/ky. Zde je předpoklad, že budete pracovat i se stroji (šlehače apod.).
• Jste uznán/a za osobu se zdravotním postižením
  Pokud jste uznán/a za částečně či plně invalidní, není na místě tuto skutečnost při osobním pohovoru se zaměstnavatelem či vyplňování dotazníku tajit (v životopisu se informace neuvádí). Jestliže Vás zaměstná, bude to pro něj znamenat výhodu – může čerpat různé příspěvky (viz kapitola 4). I tuto informaci (pokud se nejedná přímo o místo pro OZP) je vhodnější zmínit až při ústním jednání (viz výše).

Jak o nemoci mluvit?

Nehovořte o nemoci samotné, ale o jejích důsledcích. Pokud zaměstnavateli řeknete, že máte epilepsii, nejspíše si představí, že míváte velké záchvaty (spousta laiků neví, že existují i jiné typy záchvatů). Je proto dobré říci, jak se Vaše záchvaty projevují, jak je máte často a jaký mohou mít vliv na výkon Vaší práce. Pokud se o svých omezeních stydíte hovořit, vyvádí Vás to z klidu, nacvičte si vše dopředu formou scénky. Když ukážete zaměstnavateli, že jste se svým handicapem vyrovnán/a, nebude mít takové obavy Vás přijmout.

Pokud by Vás chtěl zaměstnavatel kvůli epilepsii propustit, nemůže tak učinit, pokud nemá potvrzení od lékaře, že svou práci nemůžete vykonávat. Nenechte se zatlačit do podepsání dohody o ukončení pracovního poměru, trvejte na tom, ať Vám výpověď dá zaměstnavatel sám. Nejde-li podle lékařského posudku dlouhodobě o pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci, nesplnění požadavků pro správný výkon práce (neuspokojivé pracovní výsledky) a o porušování povinností vztahujících se k vykonávané práci, budete mít alespoň nárok na odstupné.

K nalezení práce mohou přispět i tzv. Agentury podporovaného zaměstnávání (APZ) případně centra pro podporu zaměstnávání, které poskytují podporu lidem se ztíženým přístupem na otevřený trh práce. Pomáhají s vyhledáváním vhodných pracovních míst a podporují vstup a udržení na trhu práce osobám se zdravotním postižením. Lidé, kteří služeb agentury či centra využívají, jsou podporováni v aktivitách při hledání vhodného pracovního místa. V některých případech je poskytována podpora i po určitou dobu přímo v pracovním procesu (jedná se o tzv. pracovní asistenci).